zdraví
[zdraviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
celkový stav organismu bez příznaků poškození orgánů nebo poruchy jejich funkce:
duševní / tělesné / fyzické zdraví
péče o zdraví
upevňování / utužování zdraví cvičením
mít zničené / poškozené zdraví
Zdraví své i mnoha ostatních můžeme ohrozit, když příznaky lehčího onemocnění podceňujeme a chodíme do práce.
□ ublížení na zdraví právo □ újma na zdraví právo
stav porušení normálních tělesných nebo duševních funkcí, který znesnadňuje obvyklý způsob života poškozeného
□ veřejné zdraví
úroveň zdraví obyvatel určitého území a snaha o jeho zlepšování prostřednictvím organizovaných rozhodnutí společenských institucí
2.
subjektivně pociťovaný stav tělesné a duševní pohody:
pocit energie a zdraví
dožít se ve zdraví stovky
Pro zdraví a radost ze života je důležité převzít zodpovědnost za sebe sama do svých rukou.
Na zdraví! zdvořilostní obrat při přípitku nebo jako reakce na něčí kýchnutí
3.
(celkový) dobrý stav fungování nějakého celku nebo systému, prosperita:
finanční zdraví firmy
Česká národní banka je odpovědná za zdraví bankovního sektoru.
Spotřebitelská důvěra do značné míry ovlivňuje zdraví ekonomiky.
O zdraví veřejných financí vypovídá výše veřejného dluhu v poměru k HDP.
□ areál zdraví
veřejně přístupná část lesa nebo parku s komplexem sportovních zařízení určená pro pohybovou aktivitu a zvyšování tělesné zdatnosti
→ doklady v korpusu
◊ čistota (je) půl zdraví
udržování čistoty pomáhá předcházet nemocem
◊ mít pevné / železné zdraví
být stále zdravý a nepodléhat (tak často) nemocem
◊ nechat někde (své) zdraví
vážně a trvale si při nějaké činnosti poškodit zdraví
◊ podlomené zdraví
špatný zdravotní stav zprav. narušený nevhodnou životosprávou, rizikovým povoláním ap.
◊ (přímo) kypět / překypovat zdravím
vypadat velmi zdravě, působit svěžím dojmem
◊ těšit se (dobrému / pevnému / výbornému) zdraví
být zcela zdravý, nemít žádné zdravotní potíže
◊ užít si něco / něčeho ve zdraví
využít, vychutnat si něco v plné síle, pohodě a kondici
◊ veselá mysl (je) půl zdraví
dobrá nálada, pozitivní myšlení ap. příznivě ovlivňuje zdravotní stav člověka
◊ vrátit / navrátit někomu / něčemu zdraví
uzdravit, vyléčit někoho, něco
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)
[zdraviː]
(2. j. -í)
podstatné jméno rodu středního
1.
celkový stav organismu bez příznaků poškození orgánů nebo poruchy jejich funkce:
duševní / tělesné / fyzické zdraví
péče o zdraví
upevňování / utužování zdraví cvičením
mít zničené / poškozené zdraví
Zdraví své i mnoha ostatních můžeme ohrozit, když příznaky lehčího onemocnění podceňujeme a chodíme do práce.
□ ublížení na zdraví právo □ újma na zdraví právo
stav porušení normálních tělesných nebo duševních funkcí, který znesnadňuje obvyklý způsob života poškozeného
□ veřejné zdraví
úroveň zdraví obyvatel určitého území a snaha o jeho zlepšování prostřednictvím organizovaných rozhodnutí společenských institucí
2.
subjektivně pociťovaný stav tělesné a duševní pohody:
pocit energie a zdraví
dožít se ve zdraví stovky
Pro zdraví a radost ze života je důležité převzít zodpovědnost za sebe sama do svých rukou.
Na zdraví! zdvořilostní obrat při přípitku nebo jako reakce na něčí kýchnutí
3.
(celkový) dobrý stav fungování nějakého celku nebo systému, prosperita:
finanční zdraví firmy
Česká národní banka je odpovědná za zdraví bankovního sektoru.
Spotřebitelská důvěra do značné míry ovlivňuje zdraví ekonomiky.
O zdraví veřejných financí vypovídá výše veřejného dluhu v poměru k HDP.
□ areál zdraví
veřejně přístupná část lesa nebo parku s komplexem sportovních zařízení určená pro pohybovou aktivitu a zvyšování tělesné zdatnosti
→ doklady v korpusu
◊ čistota (je) půl zdraví
udržování čistoty pomáhá předcházet nemocem
◊ mít pevné / železné zdraví
být stále zdravý a nepodléhat (tak často) nemocem
◊ nechat někde (své) zdraví
vážně a trvale si při nějaké činnosti poškodit zdraví
◊ podlomené zdraví
špatný zdravotní stav zprav. narušený nevhodnou životosprávou, rizikovým povoláním ap.
◊ (přímo) kypět / překypovat zdravím
vypadat velmi zdravě, působit svěžím dojmem
◊ těšit se (dobrému / pevnému / výbornému) zdraví
být zcela zdravý, nemít žádné zdravotní potíže
◊ užít si něco / něčeho ve zdraví
využít, vychutnat si něco v plné síle, pohodě a kondici
◊ veselá mysl (je) půl zdraví
dobrá nálada, pozitivní myšlení ap. příznivě ovlivňuje zdravotní stav člověka
◊ vrátit / navrátit někomu / něčemu zdraví
uzdravit, vyléčit někoho, něco
Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971)